SK Blind Guardians - stáj Leskovec, z.s.

Jde o projekt, který se zaměřuje především na psychickou a emocionální pohodu dětí a mládeže, obzvláště těch s nějakým zdravotním handicapem, sociálním znevýhodněním či duševním traumatem. Chtěli bychom rozvíjet hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi, kontaktní terapie a další aktivity s koňmi i mimo vlastní prostory stáje a areálu, přiblížit naše koňské terapeuty širší veřejnosti, vytvořit bezpečná místa pro taková pravidelná setkávání ve veřejných, vzdělávacích a komunitních prostranstvích a naši službu tak zpřístupnit široké veřejnosti. Věříme, že tento náš projekt by mohl prostřednictvím zvířat spoustu dětí a mladistvých především motivovat smysluplně trávit svůj volný čas, setkávat se a komunikovat s vrstevníky, a cíleně podporovat prevenci a péči o vlastní psychohygienu, která je v aktuální době především u těchto dospívajících velmi diskutovaným tématem.

V dnešní zrychlené elektronikou napěchované době se neumíme zastavit a nemáme čas na sebe. To může vést k celkové nepohodě či vyhoření. Toto už předáváme další generaci na kterou je zvyšován tlak společnosti. Také se často setkáváme s různými traumaty u dětí nebo syndromem vyhoření již v útlém věku. Za příčinu traumatu u dětí se často považují různé disbalance v rodině, nebo její rozpad, třeba rozvod rodičů. Pokud se tyto traumata včas neodhalí a efektivně neřeš, dítě si je často odnáší až do dospělosti, kdy si teprve až pozdě uvědomuje jaký dopad to na něj mělo. Nejen prací s dětmi, ale i jejich rodiči a pedagogy bychom chtěli poskytnout netradiční formu zooterapie, která dokáže tyto traumata citlivě odhalit a jejich následky efektivně zmírnit, pokud se s nimi pracuje co nejdříve. Na setkání s jakýmkoli zvířetem reagují lidé často emocionálně. Pocity při setkání právě s koňmi mohou být různé – strach, něha, zvědavost, nadšení atd.
Koně dokáží, na rozdíl od jiných zvířat, naše emoce zrcadlit. Reagují instinktivně, například iniciují kontakt nebo se naopak vzdálí. Vnímají pocity, které prožíváme, ale neberou si je k srdci. Většina lidí má z kontaktu s koněm či poníkem příjemné pocity a začnou se chovat specifickým způsobem, aby vzbudili jeho pozornost. Obzvláště pro děti jsou to často užitečné lekce do života. Co se naučí ve vztahu ke zvířeti, pak mají tendenci přenášet do kontaktu s lidmi a okolním světem. Učí se rozlišovat své vlastní hranice a respektovat hranice druhých lidí. Vliv emocí při takové terapii má obrovský význam související s limbickým systémem a fungováním mozku. Příjemné pocity usnadňují učení nebo pohyb. I vliv na paměť je zřejmý, neboť často se zapamatuje právě to, co člověka baví a považuje za důležité.

Za jeden z nejdůležitějších faktorů při práci s dětmi pak považujeme to, že zvíře nikoho nehodnotí po fyzické, intelektuální nebo sociální stránce a nikoho neodsuzuje. Interakce s koněm či poníkem přirozeně nutí k zaměření na přítomnost, prožívání "tady a teď", uvědomění si tělesných pocitů což jsou prakticky principy tzv. gestalt přístupu či "gestalt terapie", která je v současné době poměrně populární v rámci celostních prožitkových terapií jako pravidelné psychohygieny. Instruktor zde funguje spíše jako průvodce pro autentické setkání zajišťující bezpečný prostor. Optimální je provádět tyto terapie v prostředí stáje, v bezpečném a známém prostředí koní a instruktora, ovšem ukazuje se, že zájem navštěvovat pravidelně takové prostředí ze strany mladých každoročně klesá. Důvody mohou být i ekonomické, kdy sociální situace rodiny prostě neumožňuje dojíždění či docházku za terapiemi nebo dalšími volnočasovými aktivitami s koňmi. Přiblížit tedy spíš koně ke klientovi, do prostředí, které je jemu fyzicky či sociálně známé a bližší, vnímáme aktuálně jako potenciál. Co se týká našich koní a poníků, jsou i na tyto úkoly systematicky připravování a v dnešní době již máme dostatek mechanismů, jak pro tento úkol zvířata připravit a jak zhodnotit, zda se k danému účelu hodí. Tři naši poníci mají splněnou ČHS licentaci koní pro hiporehabilitaci v kontaktní terapii a to až do roku 2030, a jsou pro tyto činnosti v domácím i venkovním prostředí pravidelně trénováni. V plánu je pak pro tyto aktivity připravit a licentovat i další koňské adepty.

Naše instruktorka díky absolvování akreditovaných kurzů základní krizové intervence dokáže efektivně pracovat a pomoci zpracovat, díky terapii odkrytá traumata, či vyventilované emoce. Díky znalosti a napojení na místní síť sociálních služeb a péče, je také schopna klienta v případě potřeby nasměrovat k odbornější či fundovanější pomoci. Toto je právě také jednou z hlavních vizí a posláním celého projektu – nechceme vytvářet zbrusu nové sociální služby, pasovat se do rolí terapeutů, psychologů, pedagogů či odborných sociálních pracovníků, ale chceme být mostem, který k nim v případě potřeby povede. Prohloubení spolupráce s místní samosprávou, vzdělávacími zařízeními a komunitními skupinami je pro tento projekt zásadní.  Našim cílem je tedy mimo vlastní praxi  i zlepšení edukace veřejnosti, především skrze rodiče a pedagogy, na které projekt také cílí.